Čarovná noc v Orientu
"... a nad tím vším vznášel se tichý nápěv muselínovy písně ze vzdáleného minaretu … hmm hmm“ opájel svůdný elegán Oldřich Nový Adinu Mandlovou svým hebkým prvorepublikovým hlasem. Přenádherná Adina nonšalantně pokuřovala dlouhou štíhlou cigaretu a něžně jihla až omámeně zapomněla kouřit úplně a její uhrančivý zrak zvolna padl někam do dálky … do velké veliké dálky … až do čarovného Orientu…
Je kouzelná noc, sedím na terase resortu Marsa Alam dívám se do té tmavé převalující se masy potemnělého moře pode mnou, hvězdy na nebi jsou v mlžném oparu, jsou nezřetelné a velmi, velmi vzdálené a noc skutečně voní SKOŘICÍ a KÁVOU! Vnímám tu vůni už druhu noc a nedokáži se jí nabažit, v duchu nepřestávám vzdávat hold tomu, koho toto přirovnání vyslovil jako první. Protože je tak přesné! Nikdy bych nevymyslela lepší příměr. Můj nos nasaje z toho hutného vlhkého vzduchu tu více kávy a za chvilku zase více skořice…
Pode mnou šumí příboj tajemného Rudého moře, dívám se na tu obrovskou tmavou pohyblivou plochu a přemýšlím, jak asi přenocují všechny ty krásné barevné rybky, mezi kterými přes den plaveme, co dělají ve tmě, kdy i ony nic nevidí? Jestli se nechávají volně unášet vodou, nebo si před setměním najdou nějakou bezpečnou skulinku ve skalním útesu a tam se na noc schovají? Jestlipak taky usnou a zdají se jim sny? Jestli ano, představuju si, že určitě jsou to prapodivné sny o lidských končetinách a tvářích v hrůzostrašných šnorchlovacích maskách, které ve dne potkávají a neumí si ve svých malých rybích hlavách vysvětlit co to je. Ve spánku si tříbí své dojmy z celého dne, znovu se jim v hlavách přehrávají všechna ta zvláštní setkání a občas nevědomky ve spánku polekaně trhnou svým rybím tělem.
Doléhá ke mně reprodukovaná hudba z animačního vystoupení pro znuzené hosty resortu. Není příliš hlasitá, k uším neproudí jednotlivá slova, pouze chvílemi jde rozpoznat známá melodie … uvědomím si v té tmě, jak příjemná známka lidské přítomnosti to zde, v té pustině, je. Přede mnou se převalují nekonečné tmavé vody moře a za mými zády, za branou hotelové zahrady se rozprostírá nekonečná nehostinná vyprahlá poušť, zbrázděná pustými smutnými horami bez jediného stromu, poušť, které konec nebyl vidět ani z letadla. Představuju si, že před dobou nepříliš vzdálenou, kdy tady ještě hotel nestál, se poušť přímo dotýkala moře, nebyl zde pečlivě zavlažovaný a udržovaný zelený trávník, žádný luxusní komfort prázdninového letoviska. Jeden nelidský živel se přímo dotýkal druhého. Místo pro člověka naprosto nehostinné a pusté. Žár pouště by ho sežehnul a vody nekonečného moře utopily.
Přemýšlím, jak moc jiná je to země od všech, které jsem dosud v životě navštívila a poznala. Díky té nekonečné poušti, kterou v té noční tmě pouze cítím rozprostírat se všude za námi, která nás beznadějně obkličuje, mi připadá jako bychom se ocitnuli ne pouze na jiném kontinentu, ale téměř na jiné pusté planetě. A jako by ten nemilosrdný písek nebyl jenom pouhý kamenný prach, ale jakýsi těžký magický plášť, žárlivě skrývající doby dávno minulé, úplně jiné světy, jiné životy, myšlenky, naděje a sny. Jako by ta děsivá nekončící poušť byla jakýmsi neživým pojítkem – podivuhodnou cestou v čase – jako by čarovně propojovala čas nepředstavitelně vzdálený s časem naším.
Těžký hutný vzduch voní SKOŘICÍ a KÁVOU, hudba dohrála, země se pootočila. Šplouchání moře se mísí s šuměním listů blízkých palem, pode mnou pod tajuplnou neklidnou tmavou hladinou spí miliony krásných barevných ryb a každé z nich, i té nejmenší, se zdá nádherný sen. Za mnou v černé bezbřehé poušti jsou pod dunami písku ukryté sny, přání a touhy lidí, kteří zde odžili své životy v jiném nepředstavitelném světě a posílají nám své vzkazy v podobě obrazů a výjevů, které tu zanechali, jako by nám naléhavě chtěli o sobě něco vyprávět, vztahují k nám své ruce a prosí o rozhřešení, o vzkříšení, o zázrak…
Sedím na terase resortu Marsa Alam, fascinovaně se dívám do tmavého šumějícího moře pode mnou… všichni už spí, vnímám tuto magickou zemi všemi svými smysly, vdechuji SKOŘICI a KÁVU… ale jako bych tu nebyla sama … s překvapením zjišťuji, že o kovové zábradlí naší terasy se opírá uhlazený elegán v obleku a také tiše pozoruje to černé vzdouvající se moře, po chvíli se však otáčí přímo ke mně:
„Ne, nemohu mlčet, musím Vás přesvědčit, že tato chvíle je zázračná, že ji musíme uchopit a vzbouřit se proti všednímu životu, takovou chvíli nemáme právo nechat minout bez povšimnutí … neříkejte nic, zavřete oči ………“
Katka Marcikova
Záhada zmizelého zeleného ručníku na černohorské riviéře – letní povídka
Povídka o zmizelé plážové osušce, která naší rodině zmizela a opět byla nalezena během prázdnin v Černé Hoře, jak se to celé přihodilo a také o synovi, který mě prosil, aby v povídce nevystupoval a přitom o něm všichni dobře víme.
Katka Marcikova
Potřebujeme rychlobruslařskou halu? Ano!!! - II. část
Bohužel dukátový systém mi neumožňuje reagovat na podnětné komentáče mého článku - proto tak činím toufo formou.
Katka Marcikova
Potřebujeme rychlobruslařskou halu? Ano!!!
Potřebujeme rychlobruslařskou halu a k ní ještě dalších deset tisíc plácků pro děti!
Katka Marcikova
Safari Praha
Několikrát jsem projížděla Vídní. Elegantní záležitost! Hlavní tahy jsou svedené do podzemí. Člověk pohodlně sviští několikaproudými dálnicemi a pouze tam někde nad sebou tuší se vypínat to slavné evropské velkoměsto. Paráda! Jen musí dávat pozor, aby se hnal po tom správném „áčku“ (dálnice jsou značeny písmenem A a číslem).
Katka Marcikova
Milan Kundera – přehlídka mých oblíbených autorů II.
K tomuto pojednání se hotovím už pěkně dlouho – už jsem mnohokrát nabrala dech a po chvilce to zbaběle vzdala. Cítím potřebu věnovat každému mému milému spisovateli pár osobních řádků. Jako je po dobrém obědě zvykem spravit společnost u stolu o tom, jak nám chutnalo, co obzvlášť lahodilo našim chuťovým pohárkům, čím nás mistr kuchař překvapil.
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Nenávist vůči Ukrajincům, segregace Romů. Amnesty International kritizuje Česko
Ukrajinští uprchlíci se loni v Česku potýkali s nenávistnými projevy a diskriminací, pokračovala...
Místo do šrotu do opravny. Směrnice EU prodlouží záruku a zakážou „kazítka“
Premium Do budoucna by měla být oprava rozbitých a porouchaných domácích spotřebičů jednodušší. A stejně...
Ignorovat, nebo demaskovat? Německá média řeší, jak informovat o AfD
Premium Je to teď horké téma. Německá mainstreamová média stojí před volbou, nakolik a jakým způsobem...
Šibal z Prahy podmázl průvodčího, s Lorenovou v negližé předběhl konkurenci
Seriál Byla teprve na začátku kariéry, ale fotografové na ni už stáli fronty. Snímek mladičké Sophie...
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1419x